Po dubnovém regionálním kole, které naše plesová formace vyhrála (článek), přišlo na řadu i to celostátní 6.5. v Chrudimi. Cíl byl jasný - vyhrát. A povedlo se! V konkurenci 11 formací ta naše zvítězila a získala titul mistrů ČR!
Teď už to zcela upřímně můžeme říct - od začátku, kdy jsme o formaci začali přemýšlet, jsme do toho šli s vidinou vítězství. Máme kvalitní páry, dobrou choreografii a hlavně skvělý tým lidí, který měl do formace chuť. Díky tomu jsme toho dosáhli.
Obecně jsme o konkurenci z celé České republiky nic moc nevěděli. Obhájci titulu z loňského roku nemuseli jet regionální kolo. Jejich novou choreografii tedy až do celostátního kola nikdo neviděl, a nevěděli jsme tak, co můžeme čekat. Museli jsme ale brát v potaz i méně známé týmy, které také mohly naši cestu za vítězstvím zkomplikovat.
Prostorovou zkoušku absolvovali v 9 hodin ráno a vyhlášení končilo až v 11 hodin večer. V odpoledních hodinách formace tančila semifinálové kolo, ze kterého postoupila do večerní slavnostní části. Chrudimské muzeum bylo celý den úplně plné. Diváci jen těžko hledali volná místa k sezení. Naši formaci přijelo podporovat přes dvacet fanoušků - rodina, svěřenci i taneční kolegové. Krom toho si získala sympatie i ostatních diváků v sále, takže atmosféra byla opět úžasná. I na chodbách a venku na ulici naše tanečníky lidé zastavovali, chválili vystoupení a přáli vítězství. K tomu ale ještě bylo nutné dobře zatančit rozhodující finálové kolo.
Prostorovou zkoušky i semifinále jsme si nahrávali a pak na chodbě promítali video-rozbor, abychom do finále nějaké nedokonalosti odstranili. Vlastně jsem vůbec nepochyboval o tom, že postoupíme. Z prostorové zkoušky jsme věděli, že se parket klouže, a snažili jsme se na to připravit. Hodně ve mně zatrnulo, když jsem i tak při finále viděl pád jednoho tanečníka a skoro pád jedné z tanečnic. Tanečník, který upadl, se ale naštěstí tak rychle zvedl a chytil zpátky v choreografii, že to nebylo téměř zaznamenatelné. Při nástupu na finálové vystoupení jsem byl dost nervózní. Ono vlastně vždycky, když člověk sedí v předu na židli před formací a nemá možnost výkon formace nijak ovlivnit, tak je nervózní. Celou dobu jsem se v duchu modlil, aby se vše vydařilo. V každé formaci se najdou místa, která jsou kritická - jsou obtížnější na zatančení a ne vždy se vydaří. V těchto momentech si v hlavě říkám: “Pojď pojď pojď, to dáte.” Když jsem viděl že se v začátku formace podařily “mlýny” jako ještě nikdy, dost se mi ulevilo, ale stejně jsem dál se zatajeným dechem sledoval výkon formace. Formaci vyburcovávalo velmi hlasité fandění diváků v sále. Chvílemi nebyla ani pořádně slyšet hudba. Po dotančení formace sklidila obrovský potlesk a já odcházel z parketu spokojený a pyšný na výkon týmu.
Ze začátku jsem byl hodně nervózní, ale během tance to přešlo. Jakmile jsme se blížili k závěru formace, bylo mi jasné, že se to neobejde bez slz. MČR. Finále. Velká šance na úspěch. Celé to na mne doléhalo. Po závěrečné pokloně jsem už spěchal z parketu, kde všechny ty emoce vyhrkly ven. Emoce štěstí, dojetí a pocit úspěchu u diváků, kteří nás odměnili ohromným potleskem. Vzadu za parketem jsem se slzami v očích skočil na Matyho a pevně ho objal. Až do vyhlášení jsem byl ještě úplně mimo.
Vzhledem k velkému počtu soutěžících z různých kategorií bylo slavnostní vyhlašování opravdu dlouhé. Plesové formace dospělé kategorie se vyhlašovaly až jako úplně poslední. Čekání se ale vyplatilo. Živě zazpívaná česká hymna na počest našeho týmu jako nových mistrů republiky byla zaslouženou třešničkou na dortu.
Celý dlouhý den stál za to. My na soutěže většinou jezdíme s partnerem sami. Tady jsme ale byli celý den s lidmi z našeho klubu. Společně jsme se malovali, česali, jedli, rozcvičovali se. Před finále jsme si na chodbě pouštěli hudbu z repráku, tančili a zpívali. Prostě den se skvělou partou lidí a s úžasnými koncem.
Nebyli jsme ale rozhodně jediní, kdo slavil úspěch. Člen našeho klubu, Ludvík Nykl, tančil ve formaci Taneční školy Bohemia Chrast, se kterou po třetím místě na regionálním kole i na tom celostátním slavil bronz!
Vzhledem k úrovni jednotlivých klubů bylo zcela objektivně nemožné dopadnout lépe nežli Danza nebo CTS a nikdo z nás si nemyslel, že bychom toho mohli dosáhnout. S čím jsem já osobně také nepočítal, bylo poražení Ridenda Hlinsko, kterému jsme se výsledkově za posledních 5 let ani nepřiblížili. Když jsem pak při vyhlašování na parketě zjistil, že jsme tento klub porazili, byl jsem jednoduše šťastný. Zároveň jsem byl rád, že vyhrálo CTS Perfect - lidé, kteří tančí pro radost a kteří mě rovněž vedou mojí cestou tanečním parketem.
Naše formační sestava bude mít nyní soutěžní pauzu. 25. listopadu se ale zúčastní evropského poháru pořádaném na Slovensku, na který byla pozvána. Tak uvidíme, třeba to titulem mistrů ČR nekončí...
